skok na hlavní menu | menu sekce Články



Úvod » Články » Některé penzijní fondy ani nepřekonaly inflaci. Šance na vyšší zisk teprve přijde

Některé penzijní fondy ani nepřekonaly inflaci. Šance na vyšší zisk teprve přijde

 21. 03. 2012, 14:25

DESETINU PLATU SPOŘÍ MÁLOKDO. Podle finančních poradců by si pracující lidé měli na důchod spořit alespoň desetinu měsíčního příjmu. V Česku si zatím lidé často ukládají méně. Při současné konzervativní strategii penzijních fondů si tak k důchodu příliš nepřilepší. Penzijní reforma dává šanci, jak vydělat více.

Výsledky penzijních fondů ukazují, že překonat inflaci, která loni činila 1,9 procenta, není lehké. Zatím to podle zveřejněných dat dokázal jen fond Komerční banky, který klientům vydělal 2,04 procenta. Zhodnocení fondu ČSOB Stabilita dosáhlo 1,7 procenta. Penzijní fond Generali vydělal jen 0,3 procenta. Výnosy ostatních fondů lze zatím jen odhadovat.

Jedničkou na trhu zřejmě zůstane i v roce 2011 Allianz penzijní fond, jehož výnos má podle mluvčího fondu Václava Bálka činit 2,5 až 3 procenta. ING Penzijní fond podle předsedy představenstva Jiřího Rusnoka pokoří dvouprocentní hranici, podobně na tom bude podle šéfa představenstva Aleše Poklopa i Penzijní fond České spořitelny.

Zbývající tři penzijní fondy výnosy před valnou hromadou ani neodhadují.

Při výběru fondu by ale měli brát klienti v úvahu nejen dlouhodobé výnosy fondu, ale i takzvané náklady příštích období – tedy výdaje na reklamu, propagaci a provize za nové klienty. Důležitý je také zisk na klienta – tedy poměr zisku vůči penězům, které lidé fondu svěřili (viz tabulku).

Reálný výnos fondů zvedá státní podpora. Řada jejich klientů spoří 500 korun měsíčně, aby měla nárok na maximální státní podporu 150 korun měsíčně. To podle Petra Syrového z poradenské firmy KFP při spoření přesahujícím dobu 20 let zvyšuje roční výnos o jedno až dvě procenta. Ani s touto podporou ale není výnos „terno“. Lidé se navíc často o spoření na penzi zajímají ve 40 letech i později, což jejich výsledné úspory limituje. Mnohdy si také měsíčně ukládají méně než desetinu příjmu, kterou doporučují spořit odborníci. ** Vyšší měsíční vklady přinesou větší podporu**

Situaci ale změní penzijní reforma, která vstoupí do praxe v lednu 2013. Devět penzijních fondů působících na trhu požádalo Českou národní banku o licence nutné ke vzniku penzijních společností, které budou tyto fondy spravovat. Takzvané transformované fondy od ledna dál klientovi zaručí, že v žádném roce neprodělá, případnou ztrátu totiž hradí akcionáři fondu. Kdo bude chtít maximální státní podporu, bude ale muset od ledna zvýšit příspěvek do fondu ze současných 500 na alespoň tisíc korun. Dostane za to od státu více – na zmíněnou tisícovku 230 korun.

Zájem o penzijní připojištění nadále roste. Potvrzují to i informace, podle nichž letos do 28. února, kdy to bylo podle zákona možné, změnilo fond až sto tisíc Čechů. Chtěli si včas zajistit, že budou od Nového roku v transformovaném fondu s lepším výnosem.

Kromě těchto fondů bude možné od ledna vstupovat do nových fondů s agresivnější strategií. Na rozdíl od těch transformovaných nezaručují, že nebudou žádný rok ve ztrátě, nabízejí ale šanci na vyšší výnos. Vedle správců současných devíti penzijních fondů je hodlá nabídnout společnost Conseq Invest. „Žádost o licenci chceme podat do konce dubna. Nabídneme fondy s různě rizikovými strategiemi,“ řekl HN spolumajitel a šéf Consequ Jan Vedral. Možnost nabízet vlastní penzijní fond zkoumá i Raiffeisenbank, penzijní připojištění zvažuje i společnost Partners. Do penzijní reformy se mohou zapojit i další správci peněz.

Většina Čechů bude podle odhadů odborníků vyčkávat v transformovaných fondech, a pokud budou výsledky agresivněji laděných fondů příznivé, rozhodne se k nim přejít. Konzervativní fondy totiž nikomu na penzi příliš nevydělají.

Penzijnímu připojištění může částečně konkurovat nově vznikající druhý pilíř důchodového systému – zájemci budou moci do soukromých fondů vložit tři z 28 procent, která dnes odvádějí jako příspěvek na sociální zabezpečení. Další dvě procenta ale budou muset přidat ze svých kapes a odvádět tak budou celkem 30 procent z příjmů. Investice do soukromých fondů ovšem může ve výsledku lidem zvýšit penzi o několik tisíc korun měsíčně.

Zatím chce tyto fondy nabízet osm z devíti správců stávajících penzijních fondů. „AXA dosud žádost o licenci nepodala, investici do tohoto produktu dál zvažuje,“ říká ředitel PR a komunikace AXA v Česku Marek Zeman.

Spor o druhý pilíř

Podle propočtů se má účast ve druhém pilíři vyplatit hlavně mladým lidem s platem od 20 tisíc korun a dalším s nadprůměrnými platy, zejména když investují agresivněji.

Průzkumy nenasvědčují, že by byl o druhý pilíř velký zájem. A opoziční sociální demokracie ho odmítá. „Vznik druhého pilíře by měl být odložen do prvního ledna 2016 a pak by měl být zrušen,“ říká stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek.

Názory členů pracovní komise k penzijní reformě, na jejíž práci se kromě ministerstev podílí také Mládek a další představitelé ČSSD, se hodně liší. Podle Mládka panuje shoda pouze u předdůchodů (možnosti spořit si na penzi více a odejít díky tomu do předčasného důchodu o něco dříve) a u monitorování vývoje penzijního systému. Sociální demokracie by proto po volbách zastavila převod tří procent z průběžného systému a druhý pilíř vložila do třetího pilíře (dobrovolného připojištění) důchodového systému.

Příliš vysoké náklady

Jaroslav Vostatek, který učí na Vysoké škole finanční a správní a léta se zabývá důchodovými systémy, tvrdí, že je penzijní reforma pro stát příliš drahá. Chybí také rezervy, které nahradí výpadek příjmů kvůli reformě, když půjde část sociálního pojištění mimo státní důchodový systém. Proto prý bude třeba zvýšit daně nebo snížit státní důchody a obojí povede k hospodářskému poklesu. Vostatkovi vadí také štědrá státní podpora třetího pilíře.

Penzijní fondy se (viz rozhovor s viceprezidentem Asociace penzijních fondů Mojmírem Boucníkem na straně 22) obávají, aby nebyly problémy s výběrem pojistného od zaměstnavatelů do druhého důchodové pilíře. V Polsku nebo na Slovensku totiž dorazily tyto peníze na účet penzijních fondů až s půlročním zpožděním. Jde o to, že jednotné inkasní místo, které má k tomuto výběru sloužit, zahájí činnost až v roce 2014, jenže druhý pilíř začne fungovat již o rok dříve. Náměstek ministra financí Radek Urban obavy odmítá, podle něj výběr pojistného bude od příštího roku zatím provádět Centrální registr smluv (bude ho provozovat ministerstvem financí zřízené Generální finanční ředitelství). Do systému se zapojí také Česká správa sociálního zabezpečení, která bude evidovat osoby zapojené do reformy, popsal Urban.

246,4

miliardy korun činí podle Asociace penzijních fondů objem aktiv, který spravovalo koncem roku 2011 devět jejích členů. Proti roku 2010 je to o 14 miliard korun více.

Zdroj: http://www.hn­.ihned.cz


Vytisknout Poslat článek Nahoru


Chcete uzavřít nebo změnit smlouvu? Kontaktujte nás!



Vyhledávání